část VI.
Linda zmateně koukala na mobil. Přišla jí SmSka od Robin, ale jen ztěží ji rozluštila.
„Uneplj md, potreaujt ponoct! Jrem t neibke doeavce a veyou ne psyc?! Naiei me prorim!! R.“
Co to má znamenat? Snad se nedostala do nějakého průšvihu?! No to je nadělení! Pak ji něco napadlo. Vytáhla z tajného úložného prostoru ve stropě objemnou obálku od Robin. Bohužel zřejmě přišla ta chvíle, kdy ji bude muset otevřít. Rychle vysypala její obsah na stůl. Oči se jí rozšířily úžasem. Robin byla s Alexem a Derekem očividně na stopě nějakého zločinu. Muže na fotografiích nepoznávala, ale podle bankovních zpráv a jiných dokumentů poznala, že to má co dělat s firmou Alexova otce. Praní špinavých peněz? Ne, to nevypadá. Prohlédla si pořádně fotky. No to snad… Teď už to pochopila. Posbírala papíry a vyběhla z domu. Skočila do auta a jela na velitelství.
„Tome, musíš mi pomoct!” vrazila do kolegovy kanceláře.
„Klid, proboha! Ty mě děsíš! Co se stalo?” takovou ji ještě neviděl. Byla hrozně rozrušená a vypadalo to, že má strach.
„Jde o Robin a Alexe a toho jejich kamaráda Dereka, jsou v průšvihu!” Vysypala mu papíry na stůl. Tom se v nich chvíli hrabal a pak si začal prohlížet fotky.
„A do háje!” uklouzlo mu. Najel v počítači do policejní složky a chvíli něco hledal. Pak pokynul Lindě, aby se podívala. Z obrazovky se díval mladý muž s černými ulíznutými vlasy. „Nikolaj Lewskij. Je to šéf ruské mafie v Anglii. Všichni to o něm vědí, ale nikdy mu nikdo nic nedokázal. Vlastní několik klubů, bordelů a casin, ale to, co se děje uvnitř nikoho nezajímá. Je to velká ryba a požírá ty menší. Kdo mu odporuje, toho zničí. Překvapuje mě, že se Robin s Alexem do něčeho takového pustili. Jestli to z těch papírů dobře chápu, tak Alexovu otci nasadil do firmy někoho ze svých lidí a pak přes něj proháněl prodej zbraní. Robin s Alexem na to asi přišli a chtěli ho udat. Bohužel začali pátrat na vlastní pěst. Tohle vypadá moc špatně!“
„A co teda budeme dělat? Dostala jsem od Robin SMSku, ale je zmatená, nic moc z toho nechápu. Ale dala by se přece podle toho vystopovat..“
„Jestli má zapnutý telefon, tak ano. Ale Lindo, sama víš, že k tomu nemám pravomoce a že je to proti předpisům! Tohle je soukromá věc!“
„Ale taky vím, že tady máš spoustu ochotných kamarádů a že jestli toho chlapa dostaneme, tak máš postup zajištěný!! Tak sakra Tome přemýšlej trochu!!“
„Musíš to nejdřív řádně nahlásit, aby se to mohlo dát do pohybu. Dřív nic nezmůžu.“
„Jenže to už můžou být všichni mrtví! Tome, zatraceně, musíme jim pomoct! A ty jsi jediný kdo to může zařídit!“ Linda už začínala propadat hysterii.
„No tak dobře, skočím za Harrym a uvidíme co se dá dělat. Ale jestli to praskne tak mě máš na triku!“
Za půl hodiny se vrátil. „Máme štěstí. Harry je vystopoval. A když má mobil zapnutý, mohlo by to znamenat, že je naživu.“
„A co dál? Kde seženeme tajně zásahovku?“
„Ještě že můj kamarád je velitel jedné skupiny. Navíc mi něco dluží, takže to pro mě udělá. Hlášení už si pak nějak vyplní. Navíc když to klapne, tak má šanci na postup i on.“
Za další půlhodinu už byli v budově pro zásahové jednotky. Vypadalo to tam skoro stejně jako na velitelství, akorát tam nebyly žádné prosklené dveře a nebyl tam takový zmatek. Prošli chodbou až ke kanceláři velitele.
„Počkej tady.“ Přikázal jí. Pak odešel za prosklenou zvukotěsnou stěnu. Takové měli i na velitelství. Linda viděla jak se přivítali. Velitel byl vysoký muž jak hora. Tmavé vlasy měl ostříhané na kratičko a dokonce i na tu dálku Linda rozpoznala tmavé oči, tvrdé jako skála. Vypadal velmi nepřístupně a autoritativně ale přesto z něj vycházel jakýsi klid.A pak začal Tom vysvětlovat situaci. Velitel nejdřív poslouchal a vypadal, že ho to překvapilo. Ale pak zakroutil rezolutně hlavou. Očividně se mu to, co po něm Tom chtěl, nezamlouvalo. Jenže pak nasadil Tom zvláštní výhružný výraz a něco na něj vyštěkl. A velitel najednou sklopil hlavu. Zkusil ještě něco namítnout, ale pak rezignovaně přikývl. Tom se zase usmál a oba vyšli ven.
„Lindo, představuji ti kapitána Jerryho Davidse, velitele čtvrté zásahové jednotky. Jerry, tohle je Linda Folkerová, policejní mluvčí.“ Potřásli si rukou „Jerry mi přislíbil, že nám pomůže Robin a ostatní zachránit.“
„Chtěla bych být u toho, až se zásah uskuteční.“ Poprosila Linda.
„Ehm… Nejsem si jistý, jestli je to dobrý nápad…“ začal kapitán.
„Kapitáne, já potřebný výcvik mám, to že jsem jen obyčejná mluvčí na tom nic nemění!“
„No tak dobrá. Dám dohromady tým a zítra ráno bychom mohli vyrazit. Dřív to nejde, to sama jistě víte. Musí se naplánovat strategie a připravit výstroj.“
„Jistě, chápu.“
„Takže zítra ve 4:30 ráno se sejdeme tady. Výstroj vám oběma připravím osobně.“ S těmi slovy se otočil a odešel.
„Běž domů a trochu se prospi.“ Poradil jí Tom a taky odešel. A tak jí nezbylo nic jiného než odejít taky.