část III.
“To koukáš, co? Mělo to být překvapení, no myslím, že se mi povedlo.” Derek se pousmál. Alex to ale nemohl pochopit. Jak to, že je Derek najednou v jeho službách? Celou dobu byl přece jeho nejlepší přítel! Jak ho mohl takhle zradit? Do Alexova srdce se zabodl ostrý nůž. Jestli zradil jeho, zradil i Robin. O ni měl strach víc než o sebe... Ale co s nimi teď bude? Hlavou se mu honilo tisíce myšlenek, když v tom ten chlap zase promluvil.
“Tak, teď dostaneš mobilní telefon a chci, abys teď hned a tady přede mnou zavolal svojí holce a řekl jí aby ty materiály přinesla do dvou hodin na stanici metra, na tu co je kousek od domu, kde bydlí. Rozumíš??” Alex tupě přikývl. Derek mu vrazil do ruky telefon.
„Na co čekáš?? Volej!!” zasyčel. Alex namačkal číslo jejího mobilu. Kolikrát už ho vytáčel? Ani by to nespočítal. Když zval Robin na jejich první rande, když měl jakýkoliv problém, se kterým mu vždycky dokázala poradit, a nebo když chtěl prostě slyšet její hlas. Teď to byla ale situace docela jiná a Alex se v duchu modlil, aby hovor nepřijala. Chvilku poslouchal oznamovací tón, pak ve sluchátku zapraštělo a ozval se její krásný hlas.
“Ano prosím?” ale Alex nebyl schopen nic říct. “Haló? Kdo volá??”
“Robin, to jsem já, Alex! Poslouchej! Okamžitě zanes všechny materiály, co jsme nashromáždili na stanici metra. Derek je tam od tebe převezme…” Hlas se mu zadrhl, když vyslovil jeho jméno.
„Cože? Alexi, co se děje? Mluvíš nějak divně…”
“Toho si teď nevšímej a udělej přesně co ti říkám! Je to důležité!” Alex se snažil mluvit klidně, ale nějak mu to nešlo.
“No dobře, tak já to tam odnesu, ale na kterou stanici? V celém Liverpoolu je jich několik! A kde vlastně jsi? Snažila sem se ti dovolat, už jsem měla strach!!”
“O mě se teď nestarej. Ty dokumenty odnes na stanici nejblíže tvého domu. A buď opatrná!!!” To bylo to poslední, co jí řekl, než mu Derek vytrhl telefon z ruky a ukončil hovor.