Dvě tváře lásky
7:00
Patrik se převalil a pohladil spící Ninu po vlasech . Ta se protáhla jako kočka a probudila se.
"Dobré ráno, zlato!" zašeptal Patrik a políbil ji.
"Páni, bolí mě celé tělo!" zasténala.
"To se ani nedivím, dnešní noc jsme toho moc nenaspali." uculil se.
"To tedy ne, ale stálo to za to! Děkuji!" Nina se k němu přitiskla. Uhnul pohledem. "Promiň, ale budu muset jít, musím si ještě něco zařídit…"
"A kdy tě zase uvidím?"
"Zavolám ti, ano? Mám teď hodně učení, víš?" Patrik už byl oblečený a sahal po klice. "Tak zatím ahoj!" a vyšel ven. Nina se zadívala z okna. Venku lilo jako z konve. Jí však v duši zářilo slunce Právě dnes v noci, na svoje narozeniny, se z ní stala žena. A Patrik byl tak něžný a zkušený… Pravda, nechodili spolu dlouho, asi tak měsíc a když se nad tím tak zamyslela, tak toho o něm zase tak moc nevěděla. Poznali se úplnou náhodou v supermarketu, kde jí pomohl, když nešikovně srazila pyramidu nějakých konzerv. A od té doby byli spolu. Ne pořád, Patrik studoval nějakou vysokou školu, bydlel na koleji v jiném městě a měl hodně učení, tak se jí nemohl moc často věnovat. To bylo zhruba vše, co o něm věděla, ale měla pocit, že to stačí a že ve svých sedmnácti letech je už na to dostatečně připravená. A zdálo se jí, že to je ten pravý.
8:00
V nočním podniku Riviéra právě končil noční život. Aero vešel dovnitř a zamířil k baru.
"Zdravím tě, Ringo!" zahlaholil na barmana. "Tak jaká byla noc?"
"Pohoda, jako vždycky, tržby celkem dobrý, teda aspoň tady na baru… ale šéf se začíná rozčilovat. Prej si bereš volno poslední dobou moc často, zákazníci jsou na tebe zvyklí a když tady nejsi, tak většina z nich jde pryč… Někteří mi udělaj kšeft tady na baru, ale stejně je to na nic, prachy jen z chlastu nikoho neuživěj!" a přestože to myslel vážně, tak se rozchechtal na celé kolo. Aero se ušklíbl. Ringo si totiž nikdy neodpustil poznámku o tom, že je Aero jeden z nejvytíženějších zaměstnanců. "A cos vůbec dělal celou noc ty?" zeptal se zvědavě.
"Soukromé záležitosti, řekl bych. A naprosto nenáročné, výborně jsem si odpočinul" To nebylo jako ta šichta tady!" povzdechl si. Ale dneska večer už zase přijdu, tak se teď musím jít dát trochu dohromady.
"No jo to bys měl, dneska to tady bude velký! Šéf povidal, že tady bude loučení se svobodou, ale podrž se, kámo, loučit se bude nevěsta!!" a opět se rozchechtal.
"Heleď se, můžem být rádi, že tady neslaví ženich! Tolik chlapů za večer, to bych asi nezvládl! A navíc by to asi nevěsta pěkně chytla!" zděsil se teatrálně Aero.
"Jo tak to máš recht! Já taky radši obsluhuju pěkný ženský!" Aero mu mávl na rozloučenou, vytáhl si límec své kožené bundy a vyšel do deště.
19:30
"Nino, už jsi hotová? Nemůžeme na tebe čekat věčně!" zavolala u dveří pokoje Ninina sestra. Dveře se pomalu otevřely a v nich stála Nina, celá bledá.
"Copak? Děje se něco? Není ti dobře?" zeptala se Karolína starostlivě.
"Ne nic mi není, ale…" bázlivě se na sestru podívala. "Nechce se mi tam. Přijde mi to hrozně divné a navíc, Patrik o tom neví."
"Na toho se vykašli, nic se nedozví! Vždyť jde jen o recesi! A můžeš klidně sedět a nemusíš se vůbec ničeho účastnit! Vždyť já bych Davida taky nikdy nepodvedla a už vůbec ne před svatbou!! Nejsem blázen! Ber to jako zajímavou zkušenost, sama by ses tam podívat nikdy nešla a teď máš jedinečnou příležitost!" mrkla na ni Karolína, vzala ji za ruku a odváděla z domu. Chtěla si svůj večer pořádně užít a to by se nestalo, kdyby se její milovaná sestřička nebavila. Byly od sebe šest let, ale rozuměly si jako nejlepší přítelkyně. Nina měla Karolínu za vzor a ta jí zase ochraňovala na každém kroku. Jen to co se stalo minulou noc jí Nina neřekla. Měla strach, že by jí sestra vynadala, že to bylo moc brzy. Řekne jí to, jen trochu později…
20:30
Už když vcházely do podniku, který byl celý ponořen do červeného přítmí, věděla Nina, že tenhle večer nebude patřit k těm nejlepším. Z červených lampiónků a nasládlé vůně ve vzduchu jí běhal mráz po zádech. Nacházely se v obrovské místnosti, samozřejmě laděné do červena. Vévodil jí barevně osvětlený bar, za kterým číšník předváděl svoje umění. Vedle bylo široké schodiště pokryté červený kobercem. V místě, kde končilo byl těžký červený závěs. Za tím v průběhu večera mizeli zaměstnanci klubu se svými zákazníky. Pod schodištěm i mimo něj byla spousta stolků, na kterých se mihotaly plamínky svíček. Stolky už byly skoro obsazené, ale Karolína měla dva z nich rezervované. Protože jich bylo hodně, musel je číšník srazit dohromady. Pak se Nina posadila co nejvíc dozadu a pokračovala v prohlížení místnosti.
Klub byl plný lidí, převážně žen, ale našli se tu i muži. Nina byla šokovaná. Jak tady může někdo pracovat? Ti lidé jsou ostudou národa! Připadala si ve svém věku trochu konzervativní, ale nedokázala si pomoct. Možná, že kdyby tady pracovaly ženy, že by to ještě překousla, ale ona se nacházela v nejvyhlášenějším pánském nočním klubu v republice. Ale obsluhovali tady i muže, protože se mezi zaměstnanci našli bisexuálové. Zvedal se jí z toho pomyšlení žaludek.
Na druhé straně místnosti byl taneční parket. Na něm se už svíjela spousta lidí. A
kousek za parketem bylo vysoké pódium a kterému vévodila lesklá tyč. Když přicházely, všimla si Nina plakátku, na kterém bylo napsáno, že dnes večer tady má být jakési taneční vystoupení. Když si to představila, na náladě jí to rozhodně nepřidalo.
Pak její oči zabloudily po stěnách. Visely na nich kromě lampiček různé podobizny. Pochopila, že podle nich si zákazníci vybírají. Na každé byl muž vyfocený od pasu nahoru a celý ve spodním prádle. Ozdobným písmem byla připsána "umělecká" jména. Danny, Rick, Lenny, Rob, Rendy, Porne, Aero… u tohoto jména se Nininy oči rozevřely zděšením. Ta podoba! Nohy jí ztěžkly, po zádech se jí rozlil studený pot, tváře jí hořely a v hlavě jí hučelo. Ty oči! Ty oči, do kterých se tak ráda dívala, rty, kterými jí šeptal sladká slovíčka…. Nemohla tomu uvěřit! Její Patrik že pracuje v tomhle klubu?? Její láska, kterou přišla o panenství a myslela si, že je to navždy? Oči se jí zalily slzami.
A pak ho uviděla. Seděl na baru a laškoval s nějakou blondýnkou. Měl na sobě pouze černé kožené kalhoty. Vypadal a choval se úplně jinak, než jak ho znala. Takže on nestuduje, on pracuje a v tomhle příšerném podniku! Celou tu dobu jí lhal!! Pak se jakoby donucen nějakou neznámou silou Patrik otočil a jejich oči se střetly. Oči se mu rozšířily úžasem. Blondýnce se omluvil a zamířil k Nině. Ta se ale najednou vzpamatovala, sebrala poslední síly a prodrala se davem k východu. Utíkala do noci, připravená zavolat si taxíka a jet domů. Slyšela ho, jak za ní běží a jak něco volá. Ale ona utíkala dál, nechtěla ho už nikdy v životě vidět, mluvit s ním, či o něm jen slyšet! Pak slyšela jak se zastavil a vydechla úlevou. Měla takový strach, že jí dohoní! Snad se ho i bála…
20:45
Patrik, dnešní večer Aero, se vrátil k baru.
"Hej ty vole, co to mělo bejt? Snad to nebyla tvoje stará?" vyptával se zvědavě Ringo. Když Aero přikývl, pokračoval. "A on nevěděla, že tady děláš?" Když opět jen zavrtěl hlavou, podezíravě si ho přeměřil. "Snad tě to nesere? To si ani srandu nedělej!"
"Ne, to ne. Vlastně se mi docela ulevilo. Znáš mě, na dlouhý vztahy fakt nejsem, natož na takovýhle románky! Já jen nečekal, že se to dozví a už vůbec ne takhle. Byla to sice naivní mladá husička, ale zase si to nezasloužila. Chtěl jsem si jen vyzkoušet, jestli by mě delší vztah něco přinesl. Nepřinesl a taky mě to už přestávalo bavit. Chtěl jsem se jí zbavit, nic s ní nebylo, až včera se konečně rozhoupala. Nebylo to špatný, ale asi chápeš, co je pro mě takováhle nezkušená holčička. Dopadlo to samo, tak ať si jde…"
o čtyři měsíce později, 10:00
"Slečno Králová, pojďte si dál!" zavolala sestra do čekárny. Nina vešla do ordinace a posadila se naproti lékaři. Z jeho kamenného výrazu nedokázala nic vyčíst.
"Slečno, neříkám takové věci rád a ani často, ale nebudu vám lhát. Váš test je bohužel pozitivní." řekl pomalu. "Je mi to moc líto."
"Takže to znamená, že mám AIDS???" Nině se zatmělo před očima.
"To znamená, že jste nakažena virem HIV. Ten později přeroste v tuto nemoc. Nikdo vám bohužel přesně neřekne, kolik vám zbývá života…"
"Ale to není možné! To nemůže být pravda! Vždyť já jsem ještě na umření moc mladá je mi sedmnáct pryč!!" rozvzlykala se hystericky.
"Bohužel je to tak, sama jste říkala, že váš bývalý přítel pracuje jako gigolo a tak se dá chytit leccos. Vy jste bohužel narazila na tu nejhorší variantu."
Nina beze slova vyběhla z ordinace…
10:30
Na mostě na okraji Prahy je velmi rušno. Lidé spěchají do práce, auta se tu řítí vražednou rychlostí a hluk a prach jsou téměř nesnesitelné. Jen uprostřed jako by se zastavil čas. Mladá dívka, oděná jen v lehounkých letních bílých šatech, se dívá jako zhypnotizovaná do dáli před sebou…
10:35
Na mostě na okraji Prahy je velmi rušno. Lidé spěchají do práce, auta se tu řítí vražednou rychlostí a hluk a prach jsou téměř nesnesitelné. Ale dívka už na mostě nestojí. Zpěněné vody řeky Vltavy se staly jejím novým domovem…
Konec
Komentáře
Přehled komentářů
Dalsi povidka, kterou jsem precetl jednim dechem. kdybych mel na hlave klobouk, smeknu ho..(bohuzel pred komp tak casto s kloboukem nesedam) Za par minut mi jede autobus, ale nejspis se na nej vykaslu a budu jeste chvili cist. Tyhle stranky fakt stojej za to..
Ufff...
(tetris, 28. 2. 2008 11:31)