Cože??! aneb kuře není slepice
Bylo nebylo… Tak je to vždycky. Ale bylo nebo nebylo? Toť otázka. Když nebylo, tak nebylo, tak proč se říká, že bylo? Námitka! Spekulace! Připouští se. Protože to, co nebylo, většinou vypadá, že bylo. Co na tom, že to doopravdy nebylo. Ale to, co bylo, to prostě bylo. A basta. To už nikdo nezmění, Nikdo nemůže říct, že to, co bylo, vlastně nebylo. Ovšem slovo "nebylo" popouští uzdu fantazii. A komu? Komu… Tomu, kdo si myslí, že bylo. Námitka! Spekulace! No ano, myslet si to nemusí a třeba ani nechce. Ale malé slovíčko "bylo" hlodá jako červík. A nakonec může přesvědčit o falešné pravdě. A najednou se předpokládá, že bylo.
Bylo a nebylo jsou od sebe vzdálené nekonečným počtem světelných roků. Ale co je mezi nimi?? Něco. Něco jako "trochu". Takže vlastně trochu bylo a trochu nebylo. A to je argument pro toho, kdo ví, že nebylo, ale taky ví, že ostatní si myslí, že bylo. Omluva. Přece vlastně nebylo, jen trochu. Jen maličko. A to zásadně mění význam slova bylo. Protože ono vlastně "skoro" nebylo. To už neznamená, že bylo. Ale pořád ještě nejsme na nule. Protože to, že skoro nebylo, může někdo převrátit na skoro bylo. A skoro bylo? To je dalších tisíc otázek a spekulací. A tentokrát mnohem horších. Protože to, co má přesně vymezené hranice, to se nedá změnit. Nepochopit ano, ale ne změnit. A tak nikdy nevíme, jestli to skoro bylo nebo skoro nebylo. Jak maličký ten rozdíl je. Stejně jako nikdy nevíte, jestli jíte na paprice kuře nebo slepici. Zatracená enharmonie!!!